Americké deníky – den osmý

Arizona vs Utah je rozdíl pásma 1 hodina. My jsme dnes teda včera valili směr Arizona, pak jsme se na chvilku vrátili do Utahu, zase Arizona atakdále, prostě jsme kličkovali mezi státy. Když jsme ovšem dorazili na území indiánu Navajo, což je Arizona, platil čas v Utahu, proto jsem dneska, teda včera nenapsal, pač jsme se ztratili v časoprostoru. Taky jsem měl čistý jen triko s lebkou a s indiánem, zvolil jsem lebku, pač jsem se bál, aby to nebyl nějakej špatnej indián, jako z nepřátelskýho kmene, nebo nějak znevažují vážnost náčelníka a doufal, že lebka nikoho neurazí, což by mohl bejt druhej důvod, proč jsem dneska, teda včera nenapsal, ale to se nestalo, takže to bylo tím časoprostorem. 

Kazdopádně únava graduje a to jsme v půlce. Poslední tři dny sedneme ráno do auta a i já vytuhnu na 20 min, což bylo u zbytku posádky normální, ale já jsem závozník, meju okna na pumpě, zavírám a  otvírám zadní šoupací dveře a hlídám ridiče, aby neusnul. Po probuzení aplikuju speciály od Costa Cofee nebo Monster – energy cofee, abych se nastartoval. Kolena taky protestujou, protože 20.000 kroků a více každý den je dost, asi zítra koupím pytel Hariba, nebo spíš kravský/bizoní kopýtko a budu ho žvýkat. Dneska, teda včera jsme to flákali a máme jen 16.500 kroků, ale je dost možný, že tím časoprostorem to něco odečetlo, protože se vlastně několikrát vracel čas o hodinu, takže se to vlastně nestalo.

Dneska, teda včera to byl první den v Arizoně, což je kraj razovitý, hned za hranicí nabízí borec na farmě u silnice mnoho služeb pro cestující, mimo jiné přistávací dráhu pro mimozemšťany.

A teď pár důležitých paragrafů, ať si neuděláme hned na začátku zbytečnou nepříjemnost.

Pokud muž či žena nad 18 let, nemá v Arizoně jeden zub a je to viditelné, pak to je trestné, takže je to tady samej bilboard s reklamou na výměnu celýho chrupu za cca 350.000 kč.

Za uříznuti kaktusu jdeš do basy a muž může v tomto státě beztrestně seřezat svojí ženu, ale pouze 1x měsíčně.

Jsou zde z počáku Mormonů stále podezřelé sekty, kde se provozuje mnohoženství. Musíte, ale hledat víc, já bohužel jsem žádnou nenašel.

No a už jsme zase v Utahu a valíme do městečka Kanab, jemuž se říká Little Hollywood, protože se tu načelo mraky poctivejch westernů. Monča si kupuje certifikovanej lapač snů, což by mohlo fungovat, ale musí přestat chlastat gin.

Tak zase Arizona a jezero Lake Powell. Obvod jezera je delší pobřeží Pacifiku, takže slušná porce vody. Přehrada je 216 metrů vysoká a 17 let se plnila. Změnila barvu řeky Colorado nadobro, do přehrady je červená a po ní je zelená.

Cestou do Antilope canyon se zastavíme na Horseshoe Bend , kde je výhled jak na Máji, ale ve 40° C, takže kdo nenosí pořád vodu, má problém. Pak máme rezervaci v Antelope parku na 16 hod, ale ne 16 hodin Utažskýho času, ale ani Arizonskýho času, ale indiánskýho času Navajo, což je vlastně stejný čas jako Utažský v Antilope parku, kde jsou ty neskutečný barvy pískovce, který najdete asi v každy app na tapety.

Finále je dnes v horách 2500 mno v Jacob lake. Hotýlku kterej má cukrárnu, obchod s jídlem, suvenýry, barem a restaurací. Daváme pozdní večeři, burger a místní pivo. Pak valíme do dřevěný chatičky v borovicovém lese a můžeme spát. Konečně po týdnu zima 15° C.