Na posledním koncertě jsme četli báseň od našeho fanouška TeepeeCho… a toto zřejmě bylo inspirací i dalším příznivcům kapely, kteří nám začali posílat svou poezii. Většinou píší, že jen umělci našeho formátu jsou schopni pochopit jejich hluboké myšlenky a ocenit mnohdy alternativní rýmy. My moc děkujeme za důvěru, která nás velmi těší. Slibujeme, že až nebudeme umělecky tak vytížení, se záplavami vašich listů prokoušeme a patřičně je doceníme. Některé kusy zveřejníme na svých stránkách, některé třeba zhudebníme a jiné… no občas se hodí každý kousek papíru.

Dnes přinášíme první vlaštovku, která nás velmi oslovila. Ano, opravdu se nám báseň líbí a v žádném případě ji nezveřejňujeme jen proto, že neznámý autor na konec svého listu připsal poznámku, že ví, kde bydlíme a pokud ji do tří dnů neuvidí online, propíchá nám gumy (bez dalších podrobností, takže nevíme, zda se obávat o své plechové miláčky nebo o neočekávaný nárůst potomstva).

Takže – tady je:

Báseň od fanouška HND

Poslední roky já žiju si bídně,

sex mívám nanejvýš tak jednou týdně.

Večer mě uspává František Nepil,

asi bych neusnul, kdybych tak nepil.

Naděje zbývá však jiskřička bledá,

která mě z prachu a zoufalství zvedá.

Můj život získá zas nového lesku,

až vydá Hovnadiv svou první desku.