Kubánské deníky – den čtvrtý

Dneska je to… Ani nevím, zrovna se hádáme komu se víc stejská. Už se zdokonalujeme, včera jsem neuklidil vypraný a suchý spoďáry a ponožky, leží na sedačce v obýváku a nikomu nevadí. Ráno si prostě vylovíme čerstvý a hotovo. Ušetřili jsme hafo času za žehlení. Když se to dobře pověsí a složí, nikdo nic nepozná. Košile budou složitější, ale to dáme. Ta halda vydrží minimálně do práznin. Dohodli jsme si takovej systém: první den normálka, druhej levá na pravou a obráceně, třetí naruby, čtvrtej pravá na levou a obráceně, pátej patou nahoru, poprvý to škrtí, ale šestej den zase levá na pravou a sedmej a osmej si odvodíte. Docela úsporný, jeden pár na více než týden. Ondra trochu brblal, když padl návrh, že si to pak ještě prohodí mezi sebou s Máťou a dají repete. Docela ho chápu, když má Matěj o 2 čísla menší nohu, ale uplatil jsem ho mekáčem po každém cyklu. Prachy neušetřím, času hafo. A budeme kupovat jen takový ty ponožky bez pat. Dneska vařila zase jídelna super polívku a lidl naše milovaný lazáně. Asi přiberu, nejsem zvyklej na teplý večeře. No a ty spoďáry jsou na čtyři dny a ve dvou na osm. Uvidíme co řekne Ondra…