A po decentním začátku v podobě krátkých básniček o zvířátkách přichází Marsif Yfylysenko s trochu tvrdším kalibrem..

 

Toaleta

Marsif Yfylysenko

 

Sedíce v hospodě nevalné pověsti,

vypil jsem sedum piv a dva rumy pro štěstí,

močový měchýř můj však nutí mě k pohybu,

nechci se zechcati, tak tedy radši jdu…

…na Pány, to býti volba jasná,

tam na mě čeká ta úleva slastná…

 

Přicházím ke dveřím pokoje slasti,

co však zde uzřím, to rovná se pasti.

Mdlý nápis „Nefunkční“…

…v podbřišku křeče,

držím se v rozkroku…

a cítím, že netěsní a trochu teče…

 

Myšlenky letí mi jak orel krajinou

a já teď utíkám na Dámy… na mísu jedinou,

cestou si vyndavám z kalhot své nářadí,

mám to fakt na kraji, snad se mi zadaří.

 

Péro mám v ruce jak hasič svou hadici

k Dámám hned vyrážím dveře,

povolím kohouty kropící,

bohužel dívám se do očí Věře…

 

Ta však jen s údivem na mě teď zírá,

něco chce říci a otvírá ústa…

je mi to jedno,

jestli mísa nebo jiná díra

kam to mám poslat…

 

Ta božská úleva vrací mi vědomí,

a tak mě napadá…

…zdali mi po pissu Věra i vyhoní…