Již na nádraží v Šumperku bylo jasné, že přijíždím do města umění.
Šumperk, symtetika na omítce, nafoceno 16.4.2016
Hned na začátku svého výletu do tohoto pěkného města jsem byl oslněn. Cestou k první keši jsem byl uvítán touto originální kresbou, jenž zdobí roh zdi na frekventovaném místě nádraží. Dlouhonohý panoš se širokým úsměvem posílá pusu Ondřejce, jedno oko lišácky přivřené, stoje v dokonalém kontrapostu. Aby Ondřejka pochopila, že pusa patří výhradně jí, dílo obsahuje i upřesňující popisek. Krasavice Ondřejka umělce natolik vyprovokovala, že znepokojen prázdnými zdmi, pokračoval v práci i na dalších místech, jak vidět vpravo, ovšem již s klesající invencí. Oproti pražským impotentním malůvkám je toto živé, radostné a především sdělné umění. To si asi správce nádraží těžko pomyslí.
Kamarád se mi udělá na tričko takovej pěkná obrázek. Moc šikovná kamarád.