Dnes byla noc velmi bohatá a pestrá na zvuky. Nevím které patřili k večeru, které k noci a které k ránu. Zaznamenal jsem nonstop vodotrysk před hotelem, polský zájezd co lemtal celý večer vodku a hrál kostky u jídelny, nedaleký thaibox, paní co pořád opakovala číslo pokoje 303, opilého dělníka co tu buduje přístřešek co pořád opakoval uňooňo, uňooňo, řev z barů, vřeštění opic, zpěv ptactva, rámus z kuchyně, zametání ulice, zasobovací nákladní motorku, cinkání nádobí, orgasmus paní z pokoje 303 a hlučné lodě, pač tyhle motory musí být hlučné a jsou slyšet na x kilometrů. Rajčín by to spravil a poladil levou zadní.
Jdem na snídani na pancake s ovocným shakem, my tomu říkáme palačinka a ledová oslazená tříšť s ovocem a není lepší start dne.
Zabalit na pláž, dnes se budeme jen válet. Jo a cestou koupit potápěčský nebo potápěcí brýle, pač se vždycky podělají v půlce dovči. Ve skutečnosti je to hodně složitý s tím, tak to napsat. Potápěcí, to zní jako by se sami potápěli, což je blbost, ale na drubou stranu, voni se jako potopí, když je hodíte samotný do vody, vlastně i když je nehodíte samotný, jako, že je máte na hlavě třeba a potopíte se, tak se potopí taky, takže teoreticky lze napsat potápěcí. Potápěčský to zase zní, jako že je používají potápěči, což je blbost, pač takový brejle stojí asi větší prachy než 300 báhtů, tyhle by mu asi ve větší hloubce utrhli půlku ksichtu, ale na druhou stranu, ty profi modely potápěči používají, takže i tyhle dětský by se taky mohli jmenovat potápěčský. No prostě jsme koupili takový ty brejle, co se s nima kouká pod vodou. Takový ty větší, co se tam vejde i nos. Jak je k tomu ta trubice na dýchání pod vodou. Šnorchl se tomu taky říká. Když se jmenujou potápěčský, nemělo by tam bejt velký P, když se jmenujou ? No ale k věci.
Cestou jsme potkali pěkný kočky a jaký kočky jsou v Thajsku, jsem vám ještě neukázal, takže tady…
Pak jsme taky potkali malou ještěrku…
A taky velkou ještěrku…
No a pak jsme se váleli, koupali, koukali po holkách, kecali, váleli, koukali po holkách, jedli, koupali, váleli a šli se nachystat na večerní program a okouknout co si dnes dáme k večeři. Včera večer, radši to opravím hned, včera v noci nás zaujal tuňák, ale možná to dnes přehodnotíme na čerstvého mečouna.
Vykoupat, namazat, oblíknout, vzít prachy a šup do kentra. Nafotit nějakej ten kýč při západu slunce, okouknout místní bary, včetně oblíbeného bamboo. Sedí tu týpek, co hulí raketu, že by nestíhal ani Elon Musk a Ondra se zeptá, jestli to tu normálně prodávají. Jasně, jeden fresh banana a raketu na Mars čeče. No problem 70 bathů a připoutej se čeče, bude to hukot.
Západ, foto, bos v písku, holky v bikinách, medůza a na večeři. Ne ta medůza na večeři, jdeme na ryby. Jí vůbec někdo, nebo něco medůzy ?
Jak jinak, třetí den rodinný podnik Mango, hoď tam jednoho tuňáka a tuhle rybu, nebo tuhle k tomu, nebo tuhle, no prostě tuňák a něco. Chang bier a Singha bier a jedna ryba a salát v ceně a druhá ryba a salát v ceně a pečená brambora a fresh a Singha bier a ohnivá šou pro číňany a hoď mu nějaký drobný, dyť je mu tak 9 let a možná při tom uhoří.
Pojďme na pláž. Mates, nejde nejni mu dobře, bodejť by jo po tom co dneska sežral, možná bude blinkat, nebo kakat, opouštíme noční „město“ a oddělujeme se od skupiny směr hotel. Zvládl obojí, lehnul spí, snad bude zítra ok, doufám, že nesnědl kus tý medůzy…
