Příteli Pavlovi s úctou věnuje Mirko Švec, básník Vysočiny
Pavel a jeho holka
Pavel hladí angličanku,
pěkně zlehka, po motorku,
potom taky po zadečku,
svoji holku – centrlesku.
Centrleska slastí mručí,
motórek jí drsně hučí,
převodovka vilně kvičí,
holka brousí, jen to fičí.
Námahou se holka chvěje,
pracant Pavel se jen směje,
těší se na tučné prémie,
centrleska – dobrá partyje.
Buďte pozdraveni páni umělci.
Dá si nule?
Nečumte woe, bo vás rozšmelcuju na hadry!
Boy George, PSY a Hovnadiv, to je oč tu běží...
Kluci, nebyla tady moje stará? Jinak bylo by mi ctí kdyby jste nazpívali nějakou moji písničku.
Achoje, moje meno Pong. Ja sutu jako sutudent a sutuduju tadyma v tachle semě dochtora pro cholka. Kamarat s Chovnamadiv tady dala na tachle stranka moje sekce, abych ja mohla povědět, co mit na chlopeň.
Achoje, neblil tu Pong? Dyžtag mu vyřiťte, že sem tu blila já ho hlodat.
Povedený, lyrickoepicky skvost. Bravo Mirko.
Pochvala od zkušeného matadora jistě Mirko Švece potěší dvojnásob.