Každý rok nám vylepšují naši rychlostní silnici R7, pardon dálnici D7 z našeho královského města do našeho hlavního města, kam my poddaní jezdíme každý den za robotou, neboli makat na panským. Posledních 5 let začíná vylepšení vždy na začátku roku a končí, jak jinak, než na konci téhož roku. Zajímavostí je, že v posledním měsíci v roce se udělá víc práce, než po zbytek roku, pač se musí vyčerpat dotace na které se celý rok sedí, asi aby jí nikdo neukrad. V první časti roku se jen přesouvají cedule „omlouváme se, ale musíme to vopravit“ nebo „omlouváme se, ale děláme to tady pro vás hežčí“ nebo dokonce „technologická přestávka“.
V tomto období se dopravujeme za robotou, jak naši předci, tedy myšleno stejnou rychlostí jako ve středověku. Rozdíl je pouze ten, že teď jsme v povozu do kterého neprší, dá se v něm zatopit, nebo ochladit a někdy i pustit rádio. Dost často si kupujeme povozy zbytečně dražší, než zvládne náš rozpočet, jenom proto, abychom nasrali sousedy, který nemáme rádi. Ti co patří mezi vyvolené, kterým vrchnost zapůjčila povoz z panství se šklebí, že mají horší auto, než šéf a že mají logo, který je tak malý, že ho stejně nikdo nevidí a že kdyby to šlo, tak si připlatí a koupí super kočár, lepší než má kníže Rohan vod nás z královskýho města. Kdyby si ale měli koupit v reálu jenom vodu do ostřikovačů do služebáku za svoje, tak pojedou radší 100 km s kebulí venku při 20ti stupňích mrazu. Machři kolenovrti. Ale k věci.
Rychlost je po staveništi stejná jako dřív ve středověku, kdy tudy jezdil hejtman Šejtročka a vozil brambory na Havelák po prašné cestě žebřiňákem a drncá to taky tak. Ve zbývajícím období tj. od konce roku do začátku nového se v podstatě nic nemění, pač padá sníh, mrzne a nikdo to neuklízí, protože to vždycky všechny překvapí, tak brzo v lednu a než vymění kartáče za pluhy, tak je tu zase jaro a zátaras na stavbě.
Kdo třeba netuší v čem spočívá vylepšení z R7 na D7, tak bude možná mile překvapen, pač se za desítky miliónů dodělají svodidla kolem mostů, která zde, když to bylo R7 nebyla, dále se za další desítky miliónů dodělají takový plácačky na středový svodidla, aby vám borci s xenonama nevypálili v noci oči, no a hlavně, to nejvíc nejdůležitější, se po 30ti letech existence sníží rychlost ze 130 km/hod na 110km/hod, což vlastně vůbec nevadí, protože se v dalších 30 letech takovou rychlostí nikdy nesvezete.
Výhodou je, že jsem se na této dlouhé cestě naučil poslouchat audioknihy a vyplnit tak čas, pač telefonovat se na R7/D7 nedá. Jediné čeho se bojím, je, že mi už zbývá asi posledních 5 audioknih na světě, pač zbytek jsem už slyšel. Tak pa a sejdeme se před letištěm…
Dávám vám bodík pane Akrachu, konečně vím na co jsou ty plácačky uprostřed hájveje, myslela jsem, že pro ozdobu.
Na každý plácačce by mohl bejt maličký fázovaný portrétek pana ministra financí, takže by stále běžel proti vám, jako že je všudypřítomnej.
Kdo holt nemá na vrtulník, tak drncá po „dálnici“.