Když v roce 1488 představil Leonardo da Vinci na vernisáži první verzi svého obrazu „Dáma s hranostajem“, obraz sklidil celkem zaslouženou pozornost. Botticelli ho označil za zajímavý, Perugino obdivoval dokonalé zvládnutí srsti hranostaje. V neposlední řadě kardinál Feferoni schválil dámu jako církevně přijatelný model ženské krásy, bude-li manželský akt spojení vykonáván potmě. (Pozn.: V renesanci si dámy brvy vytrhávaly, proto je ani Dáma nemá, absence brv se považovala za přitažlivou)
Leonardo da Vinci, Dáma s hranostajem (první verze), 1488, olej
Nádherné a sexy dílo!
Z popisu obrazu od mých předků, ale ani z tohoto, jsem však nepochopil, která z nich je ta dáma a která hranostaj.
Jsou si totiž, z mého pohledu, dost podobné.
Dost možná je však všechno úplně jinak..
Žádám proto, jako prapra..vnuk autora přední české kunyhistoriky o návštěvu galerie v Krakově a podrobné prozkoumání, pomocí již zmiňovaných metod, tohoto prapra..dědečkova odkazu.
Snad se někdy opravdu dozvím, která je ta hranostaj.
Moc bych jí chtěl..
Hm, autor se snažil zachytit, jak si Dáma potmě vytrhala brvy na kuně, pak to nemá bejt takovej paskvil.