Americké deníky – den první

Dnes začala naše dlouhá dovolená v USA. Těšil jsem se od té doby, co to všechno krásně naplánovala a hlavně zaplatila moje úzasná žena a jestě víc poté, co jsem zjistil, že letíme za velkou louži právě s British Airways. Pro nás známka kvality a proto jsem se rozhodl jim poděkovat pro jistotu ještě v Londýně, kdyby to náhodou s náma keclo…

Dobrý den, chtěl bych se omluvit, že jsem se nezúčastnil vašeho povinného školení cestujících British Airways před odletem 853 z Prahy do Londýna a následně do Denveru i když je to moje povinnost. Měl jsem hodně práce před dovolenou a pravděpodobně jsem přehlédl pozvánku. 

Logicky jsem tedy přehlédl cedule a vstoupil do špatné uličky k odbavení hned na letišti v Praze. Prostě jsem vybral ve 4 hodiny ráno tu první a dík absenci školení jsem nepochopil systém 3 uličky a 4 přepážky. Dobře mi tak, měl jsem jít na školení, bez autoškoly se také nesmí řídit a letecká doprava není žadná legrace. Jsem nezodpovědný manžel a otec, teď již to vím a do smrti si budu vyčítat, že jsem vystavil rodinu takovému nebezpečí. 

Chtěl bych tedy poděkovat slečně z druhé přepážky, že mi dost důrazně vysvětlila mé závažné pochybení ve volbě fronty. Když jsem se omluvil, že jsem to popletl a zeptal se proč to přepínají a jestli nás tedy vezme, když tu není nikdo z té naší lepší uličky, tak se přidala dost důrazně i slečna z další přepážky a správně nás obě vyhodili za trest na konec fronty a logicky vzali jiného zákaznika z neprioritní uličky, který byl pravděpodobně proškolený. 

Pro jistotu jsem to chtěl zkontrolovat, abych vám nezpůsobil komplikace podruhé a zjistil, že mám v podkladech ECONOMY a 3 uličky vedou ke 4 přepážkám PRIORITY, BAG DROP, EURO TRAVELLER a EURO TRAVELLER, kde je ovšem ještě malý chyták a jeden displej se mění v nepravidelných intervalech z PRIORITY na BAG DROP i když je tam stále fronta a obraceně, holt ta moje neznalost výrazů díky absenci školení. Nakonec jsem rád, že jsem došel s celou mou rodinou na řadu k té slečně, co umí dostatečně direktivně zjednat pořádek. Vyrostl jsem jako Husákovo dítě a tak potřebuju pevnou disciplínu, abych tu tězce vydřenou svobodu nezneužival a jsem rád, že se to u vás na ostrově také drží hodně na krátko, jinak by byla anarchie a to by se mohli vrátit nedej bože i SEX PISTOLS a to by byl terpve brajg. 

Všiml jsem si během čekání ve frontě, že slečna zvládá celou dobu žvýkat ve stylu amerického cowboye, takže jsem si připsal na seznam suvenýrů z USA jestě žvýkací tabák, na který jsem úplně zapomněl, za což jsem ji zapomněl poděkovat. Také bych vás chtěl pochválit, že školite zaměstnance na neverbální komunikaci a znakovou řeč pro neslyšící, protože jsem jasně viděl, že tu byl ještě jeden otec rodiny, který selhal a pravděpodobně nestihl školení a byl pravděpodobně sluchově postižený. Slečna mu důrazně vysvětlila, že nemá potřebné lejstro, zakroužila několikrát očima, aby pochopil, že to není legrace a donesla mu jakýsi formulář. Pán nekýval na důkaz pochopení a souhlasu jako my, ale kroutil hlavou, jako já, když říkám TO SNAD NENÍ MOŽNÝ, takže byl asi bulharské národnosti.

Při povelu DALŠÍ a následné připomínce k mému předchozímu selhání, jsem pochopil, že jsme na řadě. Selhal jsem bohužel podruhé, takže nám bylo ještě důrazněji vysvětleno, že jsem měl rodinu odbavit elektronicky, což je moje povinnost. Prostě jsem chyběl na školení, sám si za to můžu. To už jsem se musel zeptat, jestli je slečna ZAMĚSTNANEC MĚSÍCE, protože je na všechny velmi milá a všem co letí poprvé letadlem hodně pomáhá, což jsem neviděl nikde ve světě (Zeptat jsem se musel, protože jsem si všiml, že nemá jmenovku, asi aby jí neproškolení cestující nepsali tolik pochval a ona by pak nestíhala dělat svojí práci, protože by je musela čist a následně na ně odpovídat.) Odpověděla, že je ZAMĚSTNANEC ROKU. Teď už to chápu, protože nás nakonec pustila i přes všechny naše nedostatky, selhání a absenci povinného školení, což já bych si v práci třeba bez PO a BOZP školení nedovolil a to nepracujeme ve vzduchu. Takže ji prosím nedělejte žádné nepříjemnosti, za to, že nás pustila do letadla, protože si myslím, že si ten let fakt nezasloužíme. 

Na závěr bych vám chtěl poděkovat jménem celé naší rodiny, že jste tak vstřícní a dovolili jste nám i přes tyto neznalosti, selhání a neúčast na povinném školení odcestovat, protože si uvědomuji, jaké to musí být pro vás riziko, přeci jenom je to letadlo a ne vlak, kde se zakazuje jenom pít alkohol. Zároveň bych vás chtěl poprosit, zdali bychom mohli dostat ještě vyjímku i na letišti Heatrow na letu do Denveru a za 14 dní zpět, abych se dostal domů, protože doma máme 2 kočky a máme pro ně domluvené hlídaní jen na 14 dnů a taky nechceme mít status uprchlíka zrovna v USA. Nebojte se, už to nikdy neudělám a nikdy s vámi nikam nepoletím já, ani moje žena ani moje děti…

S pozdravem
Michal Tyle s rodinou

No tak teď sedíme na letišti Heathrow a čekáme, jestli nás za ty kecy pustí do letadla….