Jak to bylo dál se skoro už obávám napsat. Jednak, aby mě Kryta nevypíčoval a druhak, abych si nepřipadal vymaštěnej jako pekáč na buchty, kdybych se někde spletl. Jsem ale wodvážnej kluk tak to teda zkusím, beztak jste na pokračování natěšený jak…Bratři a já jsme se oddávali bezzuzdným pitkám, vše při tom točili na video a pro jistotu okamžitě sdíleli…jedno kam.
Po sofistikovaný, poctivý kultůře, o jejíž úrovni si už nemůžete udělat představu, ale věřte, že to bylo epický, jsme se zákonitě museli dobrat i k pěkné krizi. Během roku 2014 jsem vyhodil z kapely akrachuse asi tak 27 krát…Kryta se vyhazoval průběžně sám, v závislosti na síle happeningu. Nepamatuji si pořádně jediný důvod vyhazovů, kromě toho Antošova, kdy mi ti čuráci lili vodku do polotmavé třináctky, smáli se jak mi chutná, pak jsme se s akrachusem strkali v dětském koutku až jsme upadli na stůl a všechno spadlo na zem, Kryta to točil a já si v závěru vodpliv´půl kýble, čímž jsem je pobavil nejvíce a pak se přiznali a já jim celou cestu nadával a pak jsem utíkal po kulhavejch schodech a akrachus to chtěl natočit, ale měl wobrácenou kameru. Poté jsem se snažil, ale jak proběh´ťapík tak to šlo pořád dokola. Dnes, kdy jsem již mírný jako beránek a ani nevzpomenu, kdy napasledy vypadlo z mý tlamy to VYHAZUJU VÁS/TĚ Z KAPELY, mohu se s klidným srdcem přihlásit k těmto šaškárnám a zodpovědně povědět, že jsem to nikdy za střízliva nemyslel vážně.
Během těchto veselic jsme usoudili, že potřebujeme další muzikanty a tak jsme šáhli po kamarádovi a parťákovi z mokré čtvrti, Galánu Martenovi. Galán je obstojný hráč na guitáre, má hudební sluch a zdálo se tedy po první zkoušce, že je to VÝHRA. Bohužel se ukázalo, že kromě lásky k hudbě je strašně pracovně zaneprázdněný a místo aktivit Hovnadivu musí vésti vleklá jednání. S lítostí jsme tedy oželeli jeho muzikantský potenciál a učinili z něho jednatele kapely. To se mu líbilo nejvíce. Co ale dál? Vzpoměli jsme na Kubrta. Hráč průměrných kvalit, ale dobrý člověk…tak že teda jó. Na první zkoušku se dostavil s kytarou a igelitkou plnou topinek. Tehdy vznikla skvělá píseň, jejíž text si dodnes nikdo nepamatujeme, protože jetowoefrístajl…VAŠEK. Sežrali jsme topinky a Kubrt už nikdy nepřišel. Kurva, kurva, kurva…to se nám to začalo hroutit jak sviň.
Poslední eso v rukávu jsme vytáhli během léta 2014. To eso byl Tomáš. Mám pocit, že u jeho přijímacího pohovoru už se ochomýtal i Petr, ale to se
neodvážím s jistotou tvrdit, protože Petr je abstinent a tak si spíš myslím, že se mi to jen zdálo. Co by taky s námi dělal, když nechlastá. S Tomášem to vypadalo, že se konečně ustálíme. Dokonce ustál i první rituální pomalování těla ve spánku. Odehrál s námi první větší koncert u Fanyho…vše vypadalo tak ideálně. Dokud ho akrachus nevystavil zkoušce nejtěžší. Komu by se asi tak nelíbilo, že mu ve spánku kamarád lihovým fixem vytvoří celotělové tetování, včetně háknkrajce, he? Tomáš se vyhodil z kaply hned v poledne, po probuzení. A jsme zase tři…nebo čtyři, s tím Petrem furt nevím…no vidíte, dyk to říkám…pekáč na buchty. Ale vlastně jo, v dubnu 2014 byl na ročovském soustředění, kde napsal text Čí je ten pes…jo, jo, jo. A taky něco na Bobbyho, ale to se neujalo. Takže dementuju, že s náma Petr nebyl. Byl. Ale nehrál! Nebo hrál? A wodkud vlastně známe toho Martina. Když už jsem tedy proběhl dírou v čase a vrátil se na legendární první ročník Soustředění na Ročově, bylo by asi škoda se nepodělit o vzniklé video ROCK HOVEN…ale seru na vás. Jo to byli časy…když jsme ještě mohli na Ročov.
