Vítáme vás u dalšího pokračování nedělní chvilky poezie. Jsme rádi za vaše reakce a ohlasy, všemi se u nás v redakci zabýváme. Když tedy minule pan Teepeecho podotkl, že jsou tu básně pořád jen o chlastu, museli jsme mu dát za pravdu. V šestém dílu byly opravdu všechny tři díly jen o alkoholu. Nahlédli jsme do pátého dílu – už názvy básní „Chlast“ a „Za trochu chlastu“ dávají tušit téma. Posypali jsme si proto hlavy popelem, část ho šoupli i za trenky a v dnešním dílu tedy opravdu žádný chlast nebude. Dnešní témata budou sex, drogy a …ehm… sex.
Začínáme tedy. Hovnan Vodkanič upravil báseň Franty Gellnera. Jeho Píseň zhýralého jinocha přetvořil adekvátně ke svému věku.
Hovnan Vodkanič vs. František Gellner – Píseň zhýralého dědoucha
Nezemru já od práce,
neskolí mě depka,
ještě bude legrace,
až mě klepne pepka.
Skončím jednou bez dechu,
jakýpak s tím sraní.
v propoceným pelechu
pod nějakou paní.
Kozama mi ubalí
mezi oči dardu,
mý tělo vzad povalí
s šlakem myokardu.
Z mršiny mé sesedne
z bytu kvapem zmizí.
Podle smradu do tejdne
najdou mě tu cizí.
Marsif Yfylysenko opět sáhl po Víťovi Nezvalovi a zpracoval jeho báseň Král a vosa.
Marsif Yfylysenko vs. Vítězslav Nezval – Smažek král
Byl jednou smažek král, byl sjetý, měl barevný svět a všude viděl květy, ten král rád měl jen fet Tak rád jej šňupal z misky, tak rád do něj strkal nos, měl fetu plné pysky, a v trůnu schovaný měl koks Když šňupal koks, trůn zářil, Když nešňupal, trůn zhas, smažek král se šťastně tvářil a tak mu plynul čas Na jeho bílém nose, jež svítil jako báň, se zalíbilo růžovému slonu a usedla si naň Smažek král nezlobil se naň, ten sjetý král byl rád, dal si rychle dvě lajny a šel v klidu srát Ten král hulil i trávu, ach co jej to napadlo, důvěřovati tvoru, který má chobotadlo Když jednou setmělo se a král zas šňupal sníh, asi vdechnul přes dirku a třikrát mocně kých Ta růžový slon byla podlá, ten nevděčný tvor, zmrd, ta růžový slon krále chobotadla a z krále zbyl jen prd...
Raduár de Koguár vs. Petr Bezruč – Sto roků v bordelu
Sto roků v bordelu žil, šukal jsem sto roků šukal jsem kurvy, za sto let v údu bezmasém svaly mi na kaši změkly. Postelový prach sed mi do očí, úsměvy ze rtů mi ztuhly, už mi zbyla jen naděje, že dočkám se brzo truhly. Gumu s gelem beru si do práce, z postele jdu do postele, při E55 strmí paláce z krve mé a spermatu. Sto roků v bordelu šukal jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil HIV, kdekdo se začal mi smáti. Abych měl rozum, šel v bordel zas, pro kurvy dřel se jak prve - máchl jsem údem - však nebylo ve mně už dávno krve! Všichni vy okolo, všichni vy, dím, nechť je vám dvacet či sto, přijďte zas v bordel jak dříve, není to žádné zlo. Všichni vy v bordelu, všichni vy, dím, pozbyvší hlubokých citů, přijde den, z bordelu jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu.
