Je neděle ráno, zvony zvoní a vy jistě víte, že tento týden už nemáte čekat obvyklou rubriku Klasici vs. klasycy. Proč se toto přihodilo, ptáte se. Inu, rozhodli jsme se, že se již nebudeme dál vázat na staré mistry a půjdeme vlastní cestou. Začalo být stále složitější hledat známou klasiku, na kterou bychom mohli vytvořit variaci, vrhnout ji následně do pléna, jak ty pověstné perly, a pak v komentářích číst o tom, že se celý díl opět zvrhl do čiré dekadence, a že by to chtělo změnit téma a kdesi cosi, dřysty prdy, jak by řekl ostravak ostravski. Není proč, řekli jsme si. Kdo chce jiné téma, ať loví v jiných rybnících, chytá v žitě, hledá na jiných webech, nebo si něco napíše sám. My jsme zjistili, že právě ta dekadentní poloha nám vyhovuje nejvíc (pokud nepočítáme šedesátdevítku) a že se jí budeme držet. Pokud nám do redakce dorazí příspěvky vhodné do rubriky Klasici vs. klasycy, rádi zařadíme mimořádný díl, ovšem kmenoví autoři Hovnan Vodkanič i Marsif Yfylysenko právě napřeli své údy jinými směry. Je tu první díl nové rubriky a trocha té dekadence.

 

Hovnan Vodkanič – Dekadentní

Včera v Pavle, dneska v Lence,
to je správná dekadence,
zítra Magda, po ní Věra,
ač může být  moje dcera.

Snídám víno, svačím whisky,
večer lížu stydké pysky.
Ve dne chrápu, v noci žiju,
ženský šukám, hodně piju.

Žijem, kurva, jenom jednou!
Pták i sklenky nechť se zvednou.
Zejtra může bejt už po mně…
… baba na mě, panák do mě!


Marsif Yfylysenko – Dekadence

Byl to velikán a symbol doby,
co nikdy nežil příliš mělce,
k obědu dával si nejméně čtyři chody
a vždy byl vzorem dekadence…

A tak jak jedl, více než je zdrávo, tak i pil,
dva litry Rumu vytáh aniž postihla ho tenze,
Pro chlast dýchal i pro něj žil,
miloval vůni dekadence
i hlas smrti jež volala ho tak tence…

Své genetické informace, ty předával vždy rád
a nejčastěji zanechal je v Lence,
neměl důvod, proč by se měl kát,
toť čistá dekadence…

Užíval všeho co kdy chtěl
a svůj život prodal za dvě pence
připijme mu na zdraví i na smrt
a na hrob dejme mu s nápisem dva věnce
„Jen tys dokázal žít jak káže DEKADENCE“


Hovnan Vodkanič – Velikonoční zeleno-růžová

Pil pivo zelený s růžovým vínem,

Doufal, že zatočí s životním splínem.

Myšlenkám trudným dal skutečně sbohem.

Leží tu poblitej za prvním rohem…


Pro dnešek je to zatím vše, příští neděli opět na shledanou… a budeme rádi za vaše příspěvky do naší nové rubriky.

Share