Je tu opět nedělní ráno a s ním další díl naší pravidelné dekadentní rubriky. Pokud byste chtěli namítnout, že není neděle ráno, ale pondělí večer, odpověděl bych vám slovy paní Demeterové, která zde minulý týden odpovídala na podobně nejapné příspěvky do diskuze: „Abyste se taky neposrali!“ My si klidně můžeme zveřejňovat nedělní rubriku v pondělí, beztak to tu nikdo nečte, jak také říkala paní Demeterová. Je to spíš taková rubrika Básníci sobě, ale pokud jste včera nějak strádali, že se tu nový díl neobjevil, přijměte naši nejhlubší omluvu. Někdy se tak věci prostě semelou, že je nestihnete vyřídit v termínu.

Aby toho nebylo málo, tentokrát se věci semlely tak dokonale, že ani básníci nestačili napsat žádná nová díla. To ovšem vůbec nevadí. Zalovili totiž ve svých análech a každý vybral nějakou svou starší věc, hodící se do konceptu této rubriky, takže nebudete o nic ochuzeni – naopak – přečtete si jejich starší kousky. Podtitul dnešního dílu tedy zní „Vyšťáráno z análů“.

Hovnan Vodkanič přispěl svou básní, věnovanou T5 keši Komín Zlonice, kam mimochodem ještě pořád nevylezl, jak sliboval. Dušan Exner povypráví o svém zážitku s psíkem a Marsif Yfylysenko věnoval svou báseň údajně nedávno zesnulé Radce Suchý.

 

Hovnan Vodkanič – Komínová

Ve Zlonicích na komíně
přemýšlím já o Pavlíně.
To se jen tak v klidu nedá,
ocas se mi přitom zvedá.

Dřív tady byl odvod spalin,
já však cítím adrenalin.
Přišel nápad z rodu hovad.
Já tu budu masturbovat.

Do naha se rychle svlíkám,
už se vidím, jak tu stříkám,
a mé sperma díky větru
plachtí ze třiceti metrů.

A tak v rámci euforie
držel jsem se pouze pyje
a pak, v Adamově rouchu,
zřítil jsem se do sopouchu.

Zásadní fakt tady je ten,
že jsem prostě starej kretén,
a že dobrej nápad není
masturbovat bez jištění…

 

Dušan Exner – Běžel setr loukou

Procházím se nivou,
vlhkou jak nymfa.
Divokou i všivou,
Nádhernou až vzdychna.

Najednou mám potřebu,
vysrat hovna metr.
Čím však prdel očistit?
Kolem běží setr.

Pojď si pejsku volízat,
ještě teplý řiťak.
Ať ti z tlamy netáhne,
dám ti jeden TIC TAC.

 

Marsif Yfylysenko – Variace na dekadentní monotematické téma

 

…v pátek večer venku mraz,
dostal jsem chuť chlastat zas…
…že dám si jen pár rumíků,
a nechci dělat rotyku…
…to bylo mé předsevzetí,
sedím v restu a už to letí…
…kruci to je dobrota
leju si do chobota
lektvar z Plzně Boškova,
hergot to je pohoda..
…předsevzetí bere dráhu
a já hledím do poháru,
jeví se snad bezedným,
leju leju dokud vím…
…potom je vše jako v mlze,
v tom strom nakopne mě drze
a už se valím houštím křovím,
snad k domovu, to se dovím…

…vstávám značně ochromen
a chtěl bysem jíti,
orientačka je však proti
v hlavě víří se mi pití…

…asi po dvou hodinách,
co jsem bloudil v kruhu
uzřím světlo ulice
a zvrknu si nohu…
…jako bájný Meresjev
plazím se teď k domovu,
táhne mě tam božský zpěv
přivožralejch amorů…

…už jsem doma, vivat, sláva,
to je tedy novina,
to už někdy se tak stává…
Ave Moral kocovina…

 

 

Share