Máme tu opět neděli a s ní další várku dekadence.
Z minulého týdne dlužíme omluvu panu schovičovi, jehož báseň byla naší interní pracovnicí paní Demeterovou omylem vytříděna na hromádku potencioanálních textů Hovnadiv a nebyla proto zveřejněna. Dnes jeho dílo tedy uvádíme na čestném prvním místě. Ve stejné hromádce byl nalezen i písňový text Hovnana Vodkaniče, který je ale tak špatný a slaboduchý (momentálně mluvíme o textu), že by ho nikdy nikdo neinterpretoval, takže ho alespoň zveřejníme v této rubrice. Svou básní i dnes přispěl pan Dušan Exner. Pan Yfylysenko jako obvykle svou báseň nepojmenoval… což je možná škoda. Dost řečí, jdeme na poezii.
Schovič – Šly panenky slinící
Šly panenky slinící
potkali je myslící.
Nevěděly panenky
na co klucí myslili,
a že bylo ten den krásně
pro jistotu slinily.
Hovnan Vodkanič – Ztratila Lucinka kalhotky
Ztratila Lucinka kalhotky,
když gorodky
jsme hráli.
Navostro před námi běžela,
až docela
nám stály.
Vašek byl velmi nadržen,
prý řadu žen
už píchal,
když ale uviděl Lucinku
tak chvilinku
nedýchal.
Spatřila to Gusta,
co je hrozně tlustá,
Václava by chtěla pro sebe.
Bombardéry stáhla,
na Vaška smrt sáhla,
těžko si teď někdy zajebe.
Máme teď Lucinku pro sebe,
prý zajebe
si s námi.
Nejdříve připustí Toníka,
pak Pepíka,
pak dá mi.
Chce ale za to chechtáky
než čuráky
nám pojme.
Nemusím tedy stát ve frontě,
stav na kontě
mě dojme.
Dušan Exner – Prodloužená mícha
váhal má-li nebo nemá…
pro prachy šel do kredence,
nákup na dluh vezme žena.
Pivko, brnknout jednatelce…
I když ví, že se to nemá,
už se těší do kaděnce,
Vrátí se než spadne pěna.
Marsif Yfylysenko – (bez názvu)
a tak teď řeším životní dilemat,
když se mě Martina dotázala,
“ moh bys mě parádně vymrdat???“
bleskové ANO jak kdykoliv jindy,
v krku se vzpříčilo jak kůstka kapra,
už nejsem zvědavý na ňáké pindy,
tak jsem jí nabídl k souloži Bratra…
můj milý františkán vrh na mě pohled zlý
a držíce se kříže dí,
„Můj úd již je však značně mdlý“
a mává kol hlav křížem,
když síly své však spojíme tak z toho se vylížem
Martinu však nespokojí vylízání prosté,
jen suchá rána lopatou
a lípa nad hlavou ji roste, jen mělký hrob a kříž…
to je vážně milé
a ručně psaný epitaf…“ mrdej mě nekrofile“
Ano…jako vzdy skvele. Vse.
Ovsem vypichnouti je treba skvostny, ba genialni obrat pana HV…“Bombardéry stáhla, na Vaška smrt sáhla“
Ne nadarmo je na znamce.
Ano…jako vzdy skvele. Vse.
Ne nadarmo je na seznamce.
…k výhradě, že jsem opět nepojmenoval svou DB se přiznávam, nicméně jsem se opět mylně domníval, že nova síla…Demetrová…trefný název vymyslí…no nic…snad příště…
Provedl jsem zběžnou analýzu krátké básně Dušana Exnera – Prodloužená mícha pomocí rymy.cz. Nezajímala mě obsahová náplň básně, tu zná patrně jen autor. Pokud. Analyzoval jsem jen kvalitu veršů a rytmu.
jedná se o dvojitou střídačku, rýmy na 94% kvality, to je slušné.
Horší už je to s rytmem, je to osmislabičný trochej, s tím že v 1. a 3. verši se autor poněkud zakoktal, tyto dva verše snižují kvalitu rytmu na 79%.
Ovšem stačí málo, 1. verš takto: Den byl pl ný de ka den ce. Výsledek – rytmus celé básně 100%.
Autorovi přeji mnoho uměleckých úspěchů, doufám, že si moji dobře míněnou radu vezme k srdci.
(zajímavou variantou je verš: Pivko, brnknout, jed na telce! Je to verš silně dramtický!)
Ovšem v porovnání s DE je báseň od HV dokonalý mrdník. Nestačí jen rýmovat (i tak 76%), rytmus je úplná katastrofa (44%), některé verš jen 12% – to se málokdy vidí, počet slabik kolísá od 3 do 9. Obsah nekomentuji, to je otázka umělecké licence. Myslím, že by se HV měl nad sebou zamyslet. Budu mu držet palce. Příště to snad bude lepší. Budu ve střehu a připraven.