Sen šálivý

Zdál se mi dnes k ránu takový zvláštní sen. Začalo to tím, jak jeden kamarád jel na Štědrý den pro babičku, ale nepřivezl ji, nýbrž přivezl paní Kropáčkovou, protože ta měla zrovna čas. Doma všichni zasedli k tabuli a děti se tak těšili na Ježíška, že ani nepostřehli. že babička není babička, ale paní Kropáčková. Náhradní babička si rozbalila dárky a slíbila, že příští rok přijede zas, krmě byla chutná, nadílka bohatá. Všichni se usmívali, kouřili trávu a všude bylo plno růžových slonů. Paní Kropáčková se šla vysprchovat, a jak byla celá taková rozpařená potkal jsem ji na chodbičce já. Hned jsem si všiml, že paní Kropáčková je usměvavá, dvaadvacetiletá, přítulná osůbka. Šli jsme si do ložnice povídat o keškách. Potom přijel Michal se čtyřkolkou a všechny nás odvezl, i paní Kropáčkovou, na event do Loun, celou cestu zpíval píseň o hodinkách, usmíval se a byl jako Josef Bek. My jsme se také usmívali, bylo nám dobře a těšili jsme se na stromeček. Pak jsem se probudil a šel kočce vybrat hovínka ze záchodku, kočka se také usmívala, do čistého kočkolitu se jí bude lépe sráti. Já se také usmívám, mám dobrý pocit, byl to příjemný sen plný lásky a lidského porozumění. Jestli paní Kropáčková příští rok zase přijede chtěl bych být u toho. Teď čekám až si Pavel přijde pro kalendář pro babičku a Luděk mi přiveze razítko. Doufám, že to vyjde a usmívám se.