Nedalo nám, abychom v tomto zimním období, nepřipoměli toto historické foto, na kterém je znázorněn Josef Hrušák (Ano je to opravdu ten uprostřed nahoře…) těsně po sněhové koulovačce. Profesor Čepek měl zdánlivě dobrý nápad a vzal chlapce v rámci zpestření hodiny tělesné výchovy a nauky mimo školní budovu za účelem sněhových radovánek. Neodhadl ovšem hromadící se frustraci pubertálních výrostků z dlouhé zimy, díky které se chlapci nemohli věnovat obvyklým venkovním radovánkám a zbytečná nepříjemnost byla na světě. Hrušák, Stavinoha a Rozenheim skončili s opuchlinami, které jsou zvěčněny na uvedené fotografii. Pech a Smolák skončili s lehkým otřesem mozku, Rechtehander s frakturou horní kočetiny a Samorád s výronem.
Neni Hrusak nejakej velkej? Kdyz ma byt malej? Nevim, jen se ptam?
Podle stavu obličeje to vypadá jakoby Hrušáka táhla koza z Řisut až na Smečno. Představa, že takhle Hrušák vypadal už v 10 letech mě děsí. Jak mohl potom učit ve Zlonicích na gymplu?
Koza Hilda v zimě na pastvu nechodila, v zimě nebyla tráva. Dneska už je, jelikož máme oteplení.
V zimě chodila na jehličí (pod borovici).
Za prvé, stojí a spolužaci sedí, takže je jasně vidět jeho drobnějši postava. Za druhé, oblečení má vycpané denním tiskem, aby ztlumil zásahy mnohdy ledovými koulemi. Za třetí, je napuchlý, to snad vidíte také ne ?
Tady je pěkně vidět jak napuchliny dokážou změnit podobu, že by ho vlastní matka nepoznala.
Že prý přišel Hrušách takhle vopuchlej domu a zaklepal. Otevřela matka a povídá: „Pepik neni doma…“
No to je otázka: Kdo to vlastně přišel?
Alte Hruschak to řekla německy: „Sepp ist nicht zu Hause!“ Samozřejmě pointa zůstává stejná.
Zajímavost – slovo opuchlina Google určil jako slovo polské, naproti tomu napuchlinu jako slovo ruské.
No to měl teda pěkný kamarády, ten váš Hrušák. To dáváte mládeži pěknej příklad. Blbci, že se nestydíte.
Za to nemoch asi ne ty woe, že má spolužáky debilové. Spolužák není vždycky kámoš.
Rozenheim se za svobodna menoval Exner. Asi. Podle boulí.