To, že je Josef Hrušák muž tisíce řemesel, již všichni víte. Během svého života zvládal kdejakou dovednost lépe, než jeho učitelé. Další z mnoha zajímavých zaměstnání během jeho působení v USA, bylo krátké zaměstnání v té době začínající oděvní společnosti Christiana Strupa. Tento Dánský přistěhovalec, se inspiroval ve východní Evropě v té době vznikajícími družstvy (Dánsky troel) a pokusil se vytvořit vlastní družstevní oděvní impérium. Vybral si indiánské město Kayenta a chtěl obléci do kabátu celou místní indiánskou populaci, což vzhledem k počtu těchto obyvatel, vypadalo jako velmi dobrý napad. Hrušák chtěl původně také vstoupit do družstva a investovat své ušetřené dolary, ale nejdříve se nechal zaměstnat jako prodejce v obchodě, aby nahlédl takzvaně „pod pokličku“. Na fotografii ho můžete spatřit v horní části snímku úplně vpravo s reklamním poutačem s nápisem „náš kabát používá Radži Shalmay fakeer z Vagatoru“. Jeho sedmý smysl mu opět napověděl správně, protože společnosti se přiliš nedařilo a za 3 měsíce Hrušákova působení se prodal jeden jediný kus kabátu Indickému přistěhovalci Rahulovi Deepakovi z Anjuny což je vesnice vedle Vagatoru…

Ps: V popředí na kole můžete vidět pradědečka Garyho Fishera, který jezdil na kole ještě v 98 letech.

Share