Je tu opět neděle ráno, opět zvony zvoní a opět se hlásíme s poetickou rubrikou plnou poezie – Klasici vs. klasycy. Jako obvykle zde přední (i zadní) soudobí básnící upravují a modernizují dílo starších klasických předních (i zadních) básníků a roubují ho na současné podmínky a svým způsobem ho tak přibližují současné generaci. Jedna šílená věta je tímto za námi a my si povíme, co nás dnes čeká.
Dnes se nám sešly básně od všech tří kmenových autorů této rubriky a navíc přispěl i vámi tak velmi oblíbený muzikolog (jak nám alespoň tvrdil) Dušan Exner, takže se bude vlastně jednat o takový crossover s jeho pravidelnou čtvrteční onanií.
Nejdříve si představíme Hovnana Vodkaniče, jenž přepracoval pana Františka Hrubína a jeho báseň Březen.
Hovnan Vodkanič vs. František Hrubín – Březen
V březnu chladno po ránu,
kurva, já snad nevstanu!
Zahřeje mě – jasná facka
nedopitá rumu placka.
Listí, listí, polez sem,
co tu s tebou, co tu s tebou?
kde ses vzalo za krkem?
Kolemjdoucí zas mě jebou:
„Debil zas, vožralej tu,
válí se tu v pangejtu.“
Sotva trochu vystřízlivím,
do šrajtofle mlsně civím,
k pohybu se dokopu.
Mířím směrem k nonstopu.
Dušan Exner i Marsif Yfylesenko shodou okolností dodali remake té samé básně. Je to Variace na renesanční téma od Václava Hraběte, kterou později zhudebnil a zpopularizoval Vladimír Mišík.
Dušan Exner vs. Václav Hrabě – Variace na restaurační téma
Láska je jako slivovice,
sotva se držím na nohou.
Marně strkám do dveří klíče
a přísahám, že nikdy více!
Nevstoupí do mýho těla,
aby mi játra zkameněla!
Láska je jako krásná loď,
která má Morgana kapitána,
námořníkům se zvedá kufr
a blijí do moře zrána.
Láska je jako bolest z probuzení,
ve vousech cítím rumu zvěst,
co bylo včera je v zapomnění
tak dneska v knajpě zase v šest.
Tadadá, tadadádádádá, dá…
…rumcarára.
Láska je jako třešňovice,
snídaná s pivní oblohou.
Náš život shoří jako svíce
a mrtví už chlastat nemohou.
Až jednou v baru sfouknou svíce
pak mrtví…prd ví!
Marsif Yfylysenko vs. Václav Hrabě – Variace na restaurační téma
Chlast, ten je jak poběhlice běžící plnou hospodou,
natočte píva do sklenice,
kopněte je do sebe a pijte
více,
nešetřete svoje těla ani vy,
kterým játra zkameněla…
Chlast je jak Krásná loď,
jenž propila kapitána,
námořníkům se třesou ruce
a bojí se, že denní davka Rumu ji nebude dána…
Chlast je i těžká hlava z probuzení
a teplé bary měst,
lejou Ti v hlavu bez prodlení,
kořalky na nejdelší z cest…
Chlast ten je jak poběhlice,
běžící plnou hospodou,
svůj život žijem do opice,
šťastní, že držíme se na nohou…
„Zase je celej díl o chlastu!“, řeknou si určitě někteří. Naštěstí je tu ale Raduár de Koguár, která nenapsala báseň ani o chlastu, ani o sexu, ba ani o drogách. Tentokrát napsala… o sobě. Na motivy básně Jiřího Wolkera Básníku, odejdi! je tu Koguár se svou dávkou sebereflexe. Tím se pro dnešek rozloučíme a příští týden opět na shledanou u desátého dílu.
Raduár de Koguár vs. Jiří Wolker – Koguáre, odejdi!
Omylem jsem přečetl místo slova „březen“ slovo „przněn“, omlouvám se.
Koguárovi tentokrát tleskám, to je poezie, byť tedy pendant. Noví básníci HV a MY + tentokrát Exner uvízli v zajetí dekadentní monotematičnosti, ale přeju jim, aby se z ní vymanili a zasypali nás deštěm originální a kvalitní krasomluvy. Budou toho schopni? Asi ne. Exner – najít rým na slovo kufr je asi dost problém, xexe. Co třeba Zulukafr? Ovšem nechci tady jitřit staré spory.
…děkujeme za vyjádření Vaší účasti nad tím, že jsme „uvízli“ nebo dokonce, že jsme byli „zajati“ v dekadenci monotenatičnosti, nicméné společně s mistrem H.V. zde setrváváme zcela dobrovolně. Není pro nás problém psát patosem a krasomluvou prokletých básníků, ale tato naše díla již nevratně poškodila několik rádoby dobrodruhů, kteří skončili v trvalé péči psychiatrů, proto byla uschována na tajném místě, kde je střeží devítihlavá saň…
Účelem mého komentáře bylo pouze zjistit, zda ješitní autoři žárlivě střeží, jestli někdo nepoplival jejich výměšky. Zjištění: střeží velmi žárlivě.
…jak jsem již uvedl…střeží je devítihlavá saň, ale jestli na někoho žárlí???…to nemohu sloužit. Jinak ješitní rozhodně nejsme, i když jednoho Ješitu osobně zname, jmenuje se UKO…
Tak nejitři, ty kundo! Víš hovno. Poezii rozumíš jako koza náklaďáku. Mimochodem báseň se nemusí rýmovat, píčo! A kdyby si si alespoň přečetla originál…bože…nemusela by si pak tady ze sebe dělat takovou kravku.
Prosím vás, Radko, omluvte mého manžela, on to nemyslí zle, on si jen myslí, že je básník.
Pani Exnerova, nespletla jste se. Vas manzel je D. Exner a nebo pan Čů..k, ktereho zde omlouvate? Dekuji za objasneni. Rad bych mel prehled.
V pripade, ze jste se spletla nic se nedeje, jen si prosim zmente prijmeni at v tom neni zmatek.
Tak snad poznám svýho čůráka, i kdyby se schovával za kdovíjakej nick, ne? Neptejte se tak blbě, bordel v tom tady děláte vy.
Dobre pani Exnerova, snad nemusi byt hned tak zle, ne? HEHE.
Odmítán být spojován s osobou vystupující pod nickem Exnerová. Nemám s touto dámou (osobně si myslím, že se jedná o pána co si myslí že je dáma) ničeho společného.
Exnerová, co tím sledujete?
Někdy odmítáš a někdy neodmítáš, rozmysli se.
Rad bych zde vyjadril obdiv nad adekvatnim chovanim ze strany R.S. (vite ze s mluvci Mistra vedeme komplikovanou komunikaci) ale k okolnostem…a tim myslim vulgarni napadeni jeji „osobnosti“ panem Čů.
Pani mluvci…tim ze jste se nezachovala jste se zachovala spravne. V tomto smeru jsem pri vas (ostatni zustava). Zda se, ze se stavate konecne hodnou diskuse s takovymi esy jako jsou panove Pan Č., dement, to Teepeecho a dalsi. Pisi Vam toto ze sveho smartphone tak omluvte diakritiku (to nema s cukrovkou nic spolecneho) Mejte se jak chcete.
PS: Radeji se vsak k hodnoceni poezie neuchylujte…mohlo by se Vam to zvrtnout.
Exnerová přišla za Ježíšem.
Udělej zázrak, prosím, prosím…
Ježíš jí šáh‘ na švába…a rána se zacelila.
Výrazu „jí šáh'“ nerozumím, můžete se vyjadřovat česky, neznám středovýchodní dialekty.
Já tomu snad trochu rozumím, je to značně mnohovrstevné, šváb je brouk a když jí šáh (= máknul) na švába, tak jí jako šáhl na broučka, ale nevím proč se pak rána zacelila. Komu? Tomu co šáh, broučkovi nebo vám, paní Exnerová. Víte, to asi pan Čůrák myslel jako metaforu, takovou jako bajku. Taky je možný, že vám jako provedl změnu pohlaví, na vaši žádost, to by byl už zázrak.
Exnerová, šáh je král…titul např. íránských vládcu. Šáhanšách pak král králů…taktéž užíván v oblasti Perské říše. Následující slovo je šaršoun. Tj. meč ovladatelný oběma rukama.
Ovšem ve spojení s mým příspěvkem, na který jste reagovala je to prostší. Vlastně to neznamená nic jiného nežli, že Vaše fifinka už pozbyla smyslu. Ale jako celek jste píča pořád, nezoufejte tedy.
Vase komentare jsou tak vzrusujici, ze mi to prislo primo v busu, dekuji vam, to se mi uz dlouho nestalo. Konecne jsem nemusela nic predstirat. Kam se na vas hrabe Exner, vid‘ Lojzo.
Pani Exnerova, co na vas prislo? Chripka?
Ještě nejsem ve stavu odpovídat na vaše přiblblé dotazy, Nejste žena, tak to stejně nepochopíte.
Nechci se vměšovat do rodinných debat, ale co to má společného s poezií?