Je tu neděle, je tu další díl pravidelné rubriky… a tady přichází jistá změna. Rubrika od dnešního dne končí ve svém pravidelném čase a stává se nepravidelnou. To znamená, že pokud do redakce nějaká přetvořená klasika dorazí, vypustíme další díl, ovšem nečekejte už pokračování každou neděli. Pan Vodkanič a pan Yfylysenko usilovně pracují na konceptu nové pravidelné rubriky, kterou by vám chtěli co nejdříve představit, ale pokud je znáte osobně, víte, že termín co nejdříve v jejich pojetí může zahrnovat téměř neomezený časový rozptyl.

Vrhneme se tedy na dnešní dávku poezie. Sešly se nám v redakci čtyři díla. Tři z nich jsou opět čistá dekadence, tak jimi začneme.

HV se vrhl na J.V. Sládka a jeho báseň Velké širé rodné lány.

Hovnan Vodkanič vs. J. V. Sládek – Velké širé rodné lány

Velké, širé, rodné lány,
že si dáchnu, spřádám plány,
od souvratě ku souvrati
tělo mé se volně klátí.

Vlavé žito jako pelech,
tak proč bych si do něj neleh’?
Na úhoru, v žírné kráse,
vožralej zas jako prase.

Nade mnou se nebe táhne,
a mně z držky taky táhne,
a na hadrech – to je síla –
medaile se usídlila.

Velké širé rodné lány,
nad mým tělem krouží vrány!
Do vás nikdy víc nehajnu!
Chudák ten pán od kombajnu…

 

MY zpracoval Františka Hrubína – báseň Princeznička na bále

 

Marsif Yfylysenko vs. František Hrubín – Princeznička na bále

…princeznička na bále
drcla do mě análem,
její táta mocný král,
řek mi bych ji vylízal

Chlapče, máš fakt namále,
vyliž jí ten análek
a tak lížu jako drak
až postavil se mi pták

Píchal jsem ji před králem,
lez bych však radš kanálem,
princka byla frigida
co každému z nudy dá…

Pan Dušan Exner se přihlásil s variací na Josefa Kainara a jeho List (Člověka hořce mám rád)

Dušan Exner vs. Josef Kainar – Blink (Ruma hořce mám rád)

Ta největší a nejkrásnější šavle
vypadla z těla po rumu.
Na botách
dvě malý mrkve.

Takovou chtěl bych napsat jednou báseň.
Aby se, jak blitka, nesla tiše k zemi
a abych měl na botách
dvě malý mrkve

Mé nebo cizí,
na tom nesejde.

 

Tím bylo učiněno zadost dekandenci a je tu Raduár de Koguár. Básnířka se v minulém díle dočkala chvály od Radky Suchého, což ji patrně inspirovalo a poslala variaci na báseň, kterou nikdo z redakce nezná od autora, kterého nikdo z redakce nezná a zpracovala ji tak, že nikdo z redakce nebyl schopen udělat rozbor, o čem vlastně pojednává. Prostě tomu nerozumíme… takže se s největší pravděpodobností bude jednat o umění – gratulujeme. Původně tedy Josef Šimon – Mlýny, nyní:

Raduár de Koguár vs. Josef Šimon – Splíny

Na březích spánku rotovaly zážitky
posledních dní
skulinami mezi víčky
běžel nedávno hraný film
který ve mně
zůstal pod kůží jako čip zatímco
má ruka hledala
jestli jsi stále zde
po mém boku
nebo ses vypařil jako ranní opar
a tys řekl: ano jsem stále tu
jsem tu pořád s tebou
zatím zůstávám
bez pochybností
abych se nakazil touhou tvého těla
a já jsem
setřásla obavy
které mi překážely

vpletený
do mých končetin
jsi jenom hleděl z okna
na hvězdy
jak se k nám
pomalu
přibližují….

 

Share